Tahle situace nás přiměla pořádně se podívat na to, jaký postup dává největší smysl z pohledu SEO – a zároveň z praxe ověřit, co skutečně funguje.

V tomto článku bychom se rádi podělili o poznatky, které nám pomohly uchovat pozice ve vyhledávání a neztratit návštěvnost.

Nejprve migrace, až poté úpravy

Z pohledu největších vyhledávačů, jako je Google nebo Seznam, je nejlepší nejprve přenést obsah v původní podobě, nastavit přesměrování a až poté začít články upravovat. Proč?

3 důvody, proč s úpravami počkat

Zachování autority a pozic

Starší články mají svou hodnotu a historii – historii v indexu, zpětné odkazy, návštěvnost i pozice ve vyhledávání. Pokud při migraci zásadně změníte jejich obsah, může je vyhledávač vyhodnotit jako zcela nové stránky. Výsledkem může být:

• ztráta získané autority (tzv. link juice),
• pokles pozic ve výsledcích vyhledávání,
• celkový propad organické návštěvnosti.

Lepší přehled, co mělo jaký dopad

Když upravíte obsah až po spuštění nového webu, máte nad tím lepší kontrolu. Můžete přesněji vyhodnotit:

• co udělala samotná migrace webu,
• co přinesly pozdější úpravy obsahu.

Díky tomu víte, co funguje, a co případně napravit, pokud něco nevyjde podle naší představy.

Google potřebuje čas

Vyhledávače po migraci:

• zaznamenají přesměrování (301 redirect),
• znovu projdou nové URL adresy,
• zařadí stránky do nového kontextu.

Tohle všechno chvíli trvá – a čím méně zásahů během tohoto období provedete, tím si to lépe sedne.

Kdy tedy začít s aktualizací obsahu?

Obecně doporučujeme počkat 2 až 4 týdny po spuštění nového webu. To je obvykle dostatečný čas na to, aby:

• přesměrování správně fungovalo,
• Google zaindexoval nové stránky,
• bylo možné sledovat případné výkyvy v návštěvnosti a pozicích.

U nejvýznamnějších článků klidně počkejte i déle – například 6 až 8 týdnů. Naopak u méně důležitého obsahu můžete začít o něco dříve. Ale přesné pravidlo neexistuje.

Závěrem

Při přechodu na nový web přirozeně budete chtít články co nejvíce vylepšit. Ale z pohledu SEO je lepší postupovat opatrně:

• Nejdřív přenést obsah a provést přesměrování.
• Nechat web pár týdnů „usadit“.
• Teprve potom začít s aktualizací článků.

Díky tomu “ochráníte” výsledky, které váš blog (a nebo jiný obsah) dosud měl, a zároveň si připravíte půdu pro další optimalizaci.

Článek Kdy aktualizovat blogové články při migraci na nový web? (SEO pohledem) se nejdříve objevil na Unikum.

Indexace a crawling webu

Každý internetový vyhledávač si vede svoji databázi ohledně webových stránek a informacích o jejím obsahu, jíž se říká index. V první řadě však dochází k tomu, že vyhledávač provádí tzv. „crawling“ nebo-li procházení webu za účelem odhalení nového obsahu a zjištění aktuálního stavu a dostupnosti již nalezených stránek.

Dejme si příklad na Googlu. Pro crawling webu obecně využívají vyhledávače robotů, v případě Googlu je to Googlebot (Seznam má zase Seznambota), který prochází internet a pomocí dostupných odkazů přistupuje na jednotlivé stránky.

Po crawlingu pak následuje samotný proces zařazení do indexu, kdy jsou stránky ukládány a organizovány v databázi indexu, přičemž poté dochází k vyhodnocení toho, jaká je jejich relevantnost ve vztahu k vyhledávacím frázím, které uživatelé do Googlu (či jiného vyhledávače zadávají). Toto vyhodnocení pak určuje, na jaké pozici ve výsledcích vyhledávání se daná stránka bude nacházet.

Pokud bych měl tedy pojem indexování vysvětlit velice stručně, tak indexace v podstatě znamená přidání stránky do Googlu či jiného internetového vyhledávače.

Co ovlivňuje indexaci webu?

Aby mohl být web zaindexován, tak musí být v první řadě přístupný pro roboty vyhledávačů, aby mohly jeho obsah procházet v rámci crawlingu. U velkých webů pak hraje roli také limit, který mají roboti nastaven pro pravidelné procházení každého webu nastaven – tzv crawl budget. Toto se však týká pouze webů pracujících s objemem URL v rámci vyšších desetitisíců URL a dále. Následující body se však mohou týkat i obyčejného osobního blogu:

1) Nastavení souboru robots.txt

Robots.txt je textový soubor, nacházející se vždy (pokud existuje) na www.vasedomena.cz/robots.txt, který obsahuje pokyny robotům vyhledávačů ohledně procházení vašeho webu. Typicky jsou zde zakázány přístupy do administrativního prostředí (například pro WordPress viz obrázek níže) nebo indexace stránek tvořených dotazy interního vyhledávání.

Na obrázku výše je pro ukázku nastaveno, že všichni roboti mají zákaz přistupovat do obsahu adresáře /wp-admin/ na dané doméně. Velice snadno se však může stát, že je v robots.txt zakázáno nedopatřením procházení celého webu.

Pokud váš web běží na WordPressu, tak zde lze například zakázat kompletní procházení webu robotům a indexaci jediným kliknutím v sekci Nastavení – Zobrazování.

Pokud vás problematika robots.txt zajímá, tak se můžete dozvědět více v tomto návodu webu Jak psát web.

2) Meta tag robots

Zakázat indexaci lze kromě nastavení příslušných pravidel v robots.txt také přidáním kousku kódu do hlavičky stránky. Tímto způsobem však na rozdíl od hromadného pravidla v robots.txt dojde pouze k zamezení indexace jedné konkrétní stránky, na které se kód nachází.

Přeloženo do řeči lidí, tento kód říká robotům vyhledávačů, aby danou stránku neindexovaly a zároveň aby ani neprocházely odkazy z ní vedoucí.

Stránky, u kterých je indexace povolena a následování odkazů rovněž, by měly naopak obsahovat meta tag robots s následující hodnotu:

Nastavení tohoto tagu může mít jisté obměny, například je možné zakázat indexaci stránky, ale povolit následování odkazů (noindex,follow) či to udělat přesně naopak (index,nofollow). Nicméně nejběžněji používané jsou formy, které jsou uvedeny výše, jelikož je takto vygenerují i e-shopová řešení jako je Shoptet a další. Na oficiálním webu má projekt robots.txt zpracovanou dokumentaci, kterou si v případě zájmu můžete pročíst.

3) Neexistující či neaktualizovaný soubor sitemap.xml

Sitemap.xml, nebo-li mapa stránek, je soubor, který by se měl normálně nacházet na www.vasedomena.cz/sitemap.xml a jedná se prakticky o přehledný seznam URL adres, které se na webu nacházejí. Tento soubor je v mnoha případech vytvářen automaticky, pokud je pro tvorbu webu používáno krabicové e-shopové řešení či některý CMS systém, jako je již zmiňovaný WordPress. V takových případech je sitemapa i automaticky aktualizována a jsou do ní přidávány nově vytvořené stránky a již neexistují naopak odstraněny.

Může se však stát, že u některých webů sitemap.xml neexistuje či neobsahuje aktuální URL adresy. To však neznamená, že by byl web nedostupný pro roboty a nedocházelo tak k indexaci. Jak je uvedeno na oficiálním webu sitemaps.org, existence sitemapy pomáhá pouze usnadnit práci robotům a není žádnou zárukou toho, že k indexaci stránek dojde. Nicméně tím, že budeme sitemapu mít, se zvyšuje šance, že k indexaci dojde. Neexistující sitemapa pak může být menším problémem hlavně pro opravdu velké weby jelikož zde může dojít k vyčerpání limitu na procházení, který mají roboti k dispozici bez toho, aniž by nové URL byly objeveny.

Obecně větším problémem však je, když nedochází k její aktualizaci, jelikož v ní pak mohou zůstat nechtěné URL adresy vedoucí na již neexistují stránky, které pak mohou zůstat zaindexované a nějakou dobu vyskytovat ve výsledcích vyhledávání například na Googlu. Takovéto odkazy budou vracet chybovou hlášku 404 – nenalezeno, což není dobře vnímáno jak z hlediska uživatelské, tak ani z hlediska vyhledávačů, které to mohou vnímat jako jistou známku neduhů webu.

Poslední výhodou sitemapy je, že pomáhají řešit problém s osamocenými stránkami na webu, na které nějakou náhodou nevedou žádné odkazy a roboti je tak nemohou objevit. Tím, že se však jejich URL adresy nachází v sitemapě, se stávají dostupné i pro roboty a mohou být indexovány.

4) Na danou stránku v rámci webu nevedou žádné odkazy

Jak již bylo zmíněno v předchozím bodě, to, že není stránka indexována může být jednoduše způsobeno tím, že na ní nevedou žádné odkazy a nebo na ní vedou odkazy, které jsou až příliš hluboko zanořené v informační architektuře. Pokud se vám tedy zdá, že je stránka nezaindexovaná zcela bezdůvodně, zkuste si, jestli je možné se k ní vůbec proklikat. Toto může být značně úmorná práce, takže je lepší využít například nástroj Screamig Frog, který dokáže projít celý web a kromě velkého množství dalších údajů vrátí pro každou URL také informace o Crawl Depth, což je nutný počet kliknutí, který musí uživatel učinit, aby se na příslušnou stránku proklikal z úvodní stránky webu.

Pokud je stránka zcela osamocená a nebo má velice vysokou hodnotu Crawl Depth, pak je nutné na ni začít z příslušných stránek odkazovat, přičemž je dobré si pamatovat, že čím výše se bude odkaz nacházet (nejsilnější bude přímo z úvodní stránky webu), tím rychleji roboti vyhledávačů stránku objeví.

Jak zjistím, že jsou moje webové stránky indexované?

Zjistit počet indexovaných stránek lze několik způsoby, které se lehce liší vyhledávač od vyhledávače. Uvedu zde 3 způsoby, jak zjistit stav indexace vašich stránek. Pokud zkusíte všechny způsoby, tak je velice pravděpodobné, že se počty indexovaných stránek jednotlivých výstupů budou do určité míry lišit, což je způsobeno především lehce odlišným fungováním nástrojů. Kapitolou sama pro sebe je pak interní fungování každého z vyhledávačů a proto je velice běžné, že pokud jsou vaše stránky zaindexovány na Googlu, tak nemusí být hned samozřejmě indexované i na Seznam atp.

1) Zjištění indexace pomocí vyhledávacích operátorů

Zda-li jsou jednotlivé URL indexované lze zjistit zadáním speciálním operátoru do vyhledávání. Pro Seznam se jedná o operátor info: (například info:https://www.vasedomena.cz/uvod), který dříve podporoval i Google.

Bing pak používá operátor url: (url: https://www.vasedomena.cz/uvod)

Vzhledem, že operátor info: je již pro Google nefunkční, se nabízí alternativa v podobě jednoduchého zadání URL adresy do vyhledávání. Pokud se pak objeví ve výsledcích vyhledávání na prvním místě, tak je URL adresa indexovaná.

Nicméně lze využít jiného operátoru a to site:, který vrátí všechny URL (i počet), které se v indexu nacházejí.

2) Zjištění počtu indexovaných stránek v nástrojích vyhledávačů pro webmastery

Velice efektivně a snadno zjistíte kolik stránek vyhledávače evidují v jejich indexu pomocí jejich vlastních nástrojů pro webmastery, které mimo to nabízejí ještě další užitečné funkce pro monitoring webu. Účet si pro každý nástroj můžete snadno vytvořit bezplatně.

Google Search Console

Pro přihlášení přejděte v menu po levé straně do sekce Index a vyberte možnost Coverage. Následně uvidíte přehled URL vašeho webu rozdělený podle toho, zda jsou URL validní a nebo jsou z nějakého důvodu z indexu vyřazeny. U vyřazených URL pak Google Search Console ukáže i co jejich vyřazení způsobuje (například nasazený meta robots noindex tag) společně s výčtem URL adres, kterých se to týká. Účet založíte zde.

Seznam Webmaster

Český vyhledávač má také svůj vlastní nástroj pro monitorování webu. I přesto, že nenabízí zdaleka tolik funkcí jako nástroj od Googlu, tak zde alespoň základní přehled o indexaci naleznete. Bohužel však v administraci nástroje neuvidíte konkrétní URL adresy. Stav indexace je zobrazen hned v úvodním přehledu po vstupu do účtu do vašeho webu. Účet je možné založit zde.

Binq Webmaster Tools

Pokud vás bude zajímat, jak si váš web stojí na Binqu, tak doporučuji založit účet i zde. Tento nástroj nabízí překvapivě asi největší množství funkcí ze všech zmíněných. Kromě ověření stavu indexace Bing Webmaster Tools mimo jiné poskytne základní přehled o tom, jestli váš web není napaden malwarem či nabídne vlastní plánovač klíčových slov. Bing Webmaster Tools nabízí trochu jiný pohled na indexaci a místo většího přehledu v číslech můžete web procházet po adresář a dívat se, jak Bing váš web vnímá a jaké stránky indexuje. Toto je možné pomocí Index Exploreru, který se nachází v sekci Reports & Data v menu po levé straně viz následující obrázek:

3) Zjištění indexaci pomocí ostatních nástrojů

Pokud budete chtít zjistit stav indexace pro vetší seznamy URL, bude pravděpodobně nejefektivnějším volbou sáhnout po nástrojích jako je Marketing Miner nebo Collabim. Oba nástroje nabízí základní účty zdarma a kromě analýzy indexace nabízí množství dalších funkcí.

V Collabimu, který osobně používám nejvíce, stačí zvolit mezi jednorázovými analýzami Analýzu URL, vložit seznam URL adres a poté už je zaškrtnout pro jakou zemi a vyhledávače chcete stav indexace ověřit. Výsledek analýzy pak vypadá následovně:

Co dělat, když moje stránka není indexovaná?

V případě, že zjistíte, že některé stránky vašeho webu nejsou indexované doporučuji v první řadě projít body ze sekce Co ovlivňuje indexaci webu, především pak nastavení robots.txt a hodnotu meta tagu robots. V případě, že indexace není robots zakázána, pak existuje způsob, jak manuálně přidat stránku do vyhledávačů, respektive požádat o její indexaci a učinit ji prioritní pro procházení roboty. Postup je téměř totožná pro Google, Seznam i Bing.

Jak přidat stránku do Googlu

Do Google přidáte stránku tak, že se přihlásíte do Google Search Console, kde následně vyberete v menu po levé straně URL Inspection, do horního řádku zadáte požadovanou URL adresu a poté zvolíte možnost Request Indexing viz screenshot:

Následně by se vám měla po chvíli načítání objevit následující hláška, potvrzující, že URL byla přiřazena priorita při procházení webu:

Změna samozřejmě nenastane okamžitě, takže doporučuji stav indexace zkontrolovat nejdříve až následující den.

Jak přidat URL do Seznamu

Přidat URL do Seznamu můžete opět pomocí nástroje Seznam Webmaster, kde po přihlášení v levém sloupci vyberete možnost Přidání URL do hledání a následně se vám zobrazí následující stránka, kde stačí pouze zadat požadovanou URL adresu.

Stejně jako u Googlu zde můžete přidávat URL pouze po jedné, avšak pro hromadné předávání existuje pro e-shopy ještě jedna možnost a tou je aplikace Seznam Index Checker k českému nástroji pro správu XML feedů Mergado. V případě, že váš web trápí velké množství neindexovaných stránek na Seznamu, pak právě tohle může být řešením, avšak tuto možnost budou volit spíše velké webové projekty. Nicméně Mergado se Seznam Index Checkerem lze vyzkoušet zdarma a jediné co je potřeba, je vygenerovaný XML feed a aplikace pak díky dodaným URL adresám zjistí stav indexace a neindexované adres předá pomocí API k indexaci.

Jak přidat stránku na Bing

Narozdíl od Google Search Console a Seznam Webmaster můžete v Bing Wemaster Tools můžete požádat o indexaci stránek hromadně, avšak musíte počítat s denním limitem 10 stránek. Po přihlášení do stačí rozkliknout po levé straně sekci Configure My Site a poté vybrat Submit URLs. Tím se dostanete na stránku viz screenshot níže, kde stačí pouze zadat vybrané URL adresy.

Závěr

Jak je patrné, tak indexace webu může být značně zapeklitou věcí, která je naprosto kritická pro úspešnost vašeho webu, jelikož neindexovaný web, jak kdyby prakticky neexistoval. Doufám, že vám tento článek pomohl problematiku nastínit a s neindexovanými stránkami si teď dokážete poradit. Pokud si však dál nevíte rady a nebo vás trápí nějaký další SEO problém, tak nás rozhodně neváhejte kontaktovat a v UNIKUM vám rádi poradíme.

Článek Jak na indexaci stránek a jejich přidání na Google, Seznam a Bing se nejdříve objevil na Unikum.

Serpstat

Tento nástroj nabízí širokou řadu funkcí a lze jej například velice dobře použít pro analýzu konkurence, kterou dokáže nástroj sám identifikovat. Serpstat stejně jako Ahrefs umožňuje porovnávat domény (několik najednou), tak i samotné URL. Snadno tak například zjistíte, jaká klíčová slova vaše konkurence používá a vy ne.

Mezi další zajímavé funkce Serpstatu patří také Search Questions, kde k zadanému klíčovému slovu vrátí seznam nejčastějších slov, která toto vybrané klíčové slovo doprovází společně s nejčastějšími typy otázek.

Shrnutí funkcí:

• Analýza výsledků vyhledávání: Ano
• Práce s návrhy klíčových slov: Ano
• Monitoring pozic ve výsledcích vyhledávání: Ano
• Analýza a monitoring odkazového profilu: Ano
• Content gap analýza: Ano
• Cena za základní balíček: 19 USD
• Výhodou Serpstatu je také to, že ho můžete používat v omezené verzi zdarma.
• Web: https://serpstat.com/

Rankedy

Jedná se o jeden z nejnovějších nástrojů na trhu. Na rozdíl od Serpstatu však nedisponuje tak širokou škálou funkcí, nicméně dokáže vytvářet velice dobré přehledy. Rankedy po vás na začátku chce pouze vaší URL, URL vašich konkurentů a hlavní klíčová slova na která cílíte (lze doplnit i později).

Velice lehko se pak dostanete k odkazovým profilům konkurence, kde lze sledovat jejich nově získané odkazy a nejčastěji používané anchor texty.

Bohužel tento nástroj neumí porovnávat URL a domény, takže budete težko dělat například content gap analýzu. Nicméně je třeba dodat, že Rankedy je stále ještě ve vývoji a lze tedy očekávat, že jeho funkcionalita se bude dále rozrůstat.

Shrnutí funkcí:

• Analýza výsledků vyhledávání: Ano
• Práce s návrhy klíčových slov: Ano
• Monitoring pozic ve výsledcích vyhledávání: Ano
• Analýza a monitoring odkazového profilu: Ano
• Content gap analýza: Ne
• Cena za základní balíček: 29 USD
• Rankedy nabízí 15-ti denní používání nejnižšího balíčku zdarma.
• Web: https://rankedy.com/

Závěrem bych rád dodal, že oba nástroje mají hodně co nabídnout, ale Serpstat se mi stále jeví jako vhodnější nástroj pro analýzu konkurence a nahrává mu také nižší cena. Pokud vás tématika analýzy vaší konkurence zaujala, tak si doporučuji oba nástroje alespoň proklikat.

Článek Nové SEO nástroje pro analýzu konkurence: Serpstat a Rankedy se nejdříve objevil na Unikum.

Jak je to možné? Důvodem je to, že tento snippet se ukazuje až po tom, co se po prokliknutí na web uživatel vrátí hned zpátky na původní stránku s výsledky vyhledávání, nebo-li udělá takzvaný short-click.

Jedním z hlavních impulsů pro zavedení této funkce je, jak uvádí Emily Moxley přímo na Google blogu , to, že uživatelé často používají dotazy, u kterých není vyhledávači hned jasné, co vlastně hledají. Proto pak často dochází k právě výše zmíněným short-clickům, jelikož obsah webu neodpovídá tomu, co uživatel hledal.

Snippet, jak lze vidět na obrázku výše zobrazí vždy přímo pod daným webem, na který uživatel kliknul (v tomto případě jsem klikl na první výsledek, který mi vyhledávač vrátil). Záměrně jsem vybral takový vyhledávací dotaz (boty do terénu), u kterého není úplně jasné, co vlastně hledám. Mohl bych hledat jak například pohorky, tak třeba běžecké boty do terénu což se pak odráží v dotazech, které se v boxu zobrazí.

„Lide také hledají“ se zobrazuje i na mobilních zařízeních, avšak ne v podobě boxu s šesti dotazy, ale v podobě carouselu nabízejícího celkem osm dotazů.

Odkud se tyto dotazy berou, není úplně jasné, ale jak uvádí web SISTRIX, tak se jedná vždy o dotazy přímo spojené s původním vyhledávacím dotazem nikoliv s obsahem daného webu. Zároveň se ale nejedná o související vyhledávací dotazy.

Jaké z toho můžeme vyvodit závěry pro SEO? V první řadě je potřeba si připomenout, proč vlastně k short-clickům dochází a z toho při optimalizaci webu vycházet.

Doporučuji proto projít si alespoň následující krátký seznam:

• Web nemá problém s rychlostí a načítáním
• Prostředí webu je uživatelsky přívětivé a vstupní stránky poskytují jednoznačné informace
• Obsah webu je aktuální
• Web nemá problémy s funkcionalitou (například funguje výběr parametrů u produktů)
• Obsah webu je relevantní pro dané vyhledávací dotazy
• Meta titulky a meta popisky přesně popisují obsah dané stránky

Článek „Lidé také hledají“ – nový snippet od Googlu, o kterém možná nevíte se nejdříve objevil na Unikum.

Rychlost načítání stránek je však vykoupena omezenou funkcionalitou stránek oproti desktopovým či klasickým mobilním stránkám, což je zapříčiněno právě tím, že nelze využívat Javascript v plném rozsahu. Díky tomu dlouho dobu převládal názor, že AMP je vhodné pouze pro obsahové weby, nicméně pohled na věc zásadně změnil eBay v červnu 2016, kdy implementoval AMP pro velké množství produktových stránek, čímž poukázal i na možnost využití v eCommerce.

S AMP jste se již velice pravděpodobně setkali a ve výsledcích vyhledávání je poznáte velice snadno podle ikony blesku před URL.

Je opravdu rychlost webu tak důležitá?

Podle následující infografiky z webu Kissmetrics až 47% uživatelů očekává, že se stránka načte do 2 sekund a až 40% stránku opustí, pokud se načítá déle než 3 sekundy.

Dále pak každá sekunda načítání navíc značně snižuje spokojenost zákazníka, při čemž se pak téměř polovina nakupujících o svoji negativní zkušenost podělí s ostatními.

Kromě rychlosti načítání stránek AMP pozitivně ovlivní také:

• Míru okamžitého opuštění webu
• Zvýšené CTR – díky symbolu blesku se stránky v SERPu odlišují od zbytku
• Rychlost načítání videa a obrázků – například na stránkách detailů produktů
• Konverznost webu

AMP je tedy způsobem, jak co nejvíc zpříjemnit celý proces nakupování pro zákazníky přicházející z mobilních zařízení, což může být značnou výhodou, pokud se nacházíte v silně konkurenčním odvětví a vaše cílová skupina pro nákup mobilní zařízení ve velké míře využívá.

Pokud se rozhodnete na AMP přejít, toto jsou naše doporučení a tipy:

1) AMP lze implementovat pouze na vybraných stránkách, tudíž se zaměřte pouze na ty nejnavštěvovanější, například pomocí analýzy nejčastějších konverzních cest.

2) Vyberte stránky, které mají vysokou míru okamžitého opuštění.

3) Začněte například vytvořením microsite pro určitou kategorii či segment produktů, pokud vás zajímá složitost implementace.

4) Využijte A/B testování více verzí stránek, AMP toto podporuje pomocí elementu

5) V neposlední řadě se zaměřte na to, do jaké míry je mobilní verze využívána – implementace AMP může být časově velice náročná a toto úsilí pak nemusí odpovídat výsledkům.

6) Berte v potaz, jestli ve vašem případě navýšení rychlosti načítání stojí za změnu ve funkcionalitě a vzhledu stránek.

7) AMP není přímý ranking faktor Googlu, nicméně však lze očekávat, že dopad na SEO mít bude, protože rychlost webu jedním z faktorů je.

Na závěr je nutné si uvědomit, že AMP je projekt, který stále prochází vývojem a tudíž omezení, která jsou s ním spojená, za několik měsíců už nemusí platit. Pokud Vás zajímá, jakým směrem se vývoj AMP ubírá, doporučuji sledovat přímo stránky projektu AMP, kde mimo jiné naleznete i spoustu případových studií, nejen z oblasti eCommerce.

Článek Přínos AMP pro eCommerce se nejdříve objevil na Unikum.

V polovici tohto roku sme sa bližšie pozreli aj na možnosti zlepšenia SEO u jedného z našich obľúbených klientov Butlers.cz, pre ktorého sme pripravili hĺbkovú SEO analýzu a konkrétne návrhy zapracovania našich doporučení. Hoci sme stále v procese implementácie jednotlivých bodov, po prvých zmenách uskutočnených už koncom októbra sa môžeme tešiť z nástupu rastúceho trendu organickej krivky (nielen návštevnosti) v Google Analytics:

Rastúci trend bol viditeľný už na začiatku novembra a s príchodom sezóny Vianoc sa ešte viac zrýchlil. Už v úvode analýzy sme odhalili niekoľko základných, no predsa len kľúčových nedostatkov napr. zbytočne dlhé meta názvy bez viditeľného KW a brandu, enormné množstvo nenájdených stránok a ich nie príliš lákavý vzhľad a iné.

V prvej fáze zapracovania našich doporučení sme sa venovali:

• skráteniu názvu meta titles na štandardný tvar Názov produktu | Brand,
• zmene práce so stránkami dočasne a trvalo nedostupných produktov,
• úprave vzhľadu stránok vypredaných produktov (doplnenie o podobné produkty a vyhľadávanie),
• úprave vzhľadu nedostupných stránok 404.

Po vykonaní vyššie uvedených zmien sme zaznamenali aj prudký pokles nenájdených stránok v Google Search Console:

Ďalšie zapracovanie bodov SEO auditu nás síce ešte len čaká, no už teraz s klientom pociťujeme medziročný nárast organickej návštevnosti, ktorá oproti obdobiu z minulého roka vzrástla o 17% a priniesla mu zvýšenie výnosov o 82%. Vianočné nákupy tento rastúci trend ešte viac podporujú a veríme, že sa rast udrží aj v novom roku, v ktorom nás čaká:

• úprava štruktúry menu na základe výstupov obsahovej analýzy KW,
• zavedenie dynamických meta popiskov s využitím relevantných kľúčových slov,
• správne nastavenie kanonizácie a stránkovania,
• a mnohé ďalšie.

Článek Ako sme sa presvedčili o tom, že SEO ešte neumrelo se nejdříve objevil na Unikum.